Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


sv. Florián

11.07.2008

Sv. Floriánhttp://nemile.zabrezsko.cz/sdh/obrazky/flor_4.jpg
 

Žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama Toto je jeden z titulů oslavující Marii, matku Ježíše Krista. Marie zůstává milující a konající i v těch pro člověka nejbolestnějších chvílích lidských dějin, když provází svého Božího syna na křížové cestě. Zde, pod Ježíšových křížem přijímá celé lidstvo do své mateřské lásky a ochrany. Blahoslavená jsi, neboť jsi uvěřila tomu, co ti říkal Pán – připomíná evangelium. V církevním kalendáři si 15.srpna připomínáme Slavnost Nanebevzetí Panny Marie a 22.srpen je dnem, kdy papež Pius XII. oficielně potvrdil po staletí užívaný lidový titul Ježíšovy Matky - Panna Maria Královna. 15. srpna - Nanebevzetí Panny Marie V Jeruzalémě se svátek slavil už v pátém století, od šestého století se slaví v celé církvi. Přesná definice svátku byla vyhlášena 1.listopadu 1950. Kostely a kaple zasvěcené Nanebevzetí Panny Marie lze najít po celém světě, například na obrázku je kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie v Ohiu (USA). „Panna Marie, po vstoupení na nebe syna svého se svatým Janem apoštolem 14let bydlela. Umřela, mající let věku svého 63; a na tom místě v Jeruzalémě, za bránu Jordánskou, od křesťanův kostel panny Marie byl ustaven.“ V pravoslavné i v římskokatolické církvi se učí, že Panna Marie byla po svém zesnutí vzata na nebe svým Synem - Pánem Ježíšem Kristem: „Ona sdílí a uděluje slávu svého Syna, kraluje spolu s Ním a společně s Ním řídí osudy Církve a světa, utvářející se a tříbící se v čase, Ona se přimlouvá za všechny před Tím, kdo přijde soudit živé i mrtvé." 22.srpna - Panna Maria Královna Na sté výročí prohlášení dogma o jejím Neposkvrněném početí v roce 1854 papež Pius XII. oficielně potvrdil po staletí užívaný lidový titul Ježíšovy Matky. Dějiny dogmatu o neposkvrněném početí Panny Marie mají svůj počátek již v 9. století, kdy se začalo tvrdit, že Panna Marie nebyla účastna dědičného hříchu. Ve 12.století se toto učení začalo v některých komunitách římskokatolické církve - ponejvíce v Lyonu - rozšiřovat. V 15. století bylo svěcení svátku Neposkvrněného početí Panny Marie uskutečněno i v Římě a následně je potvrzeno papežem Sixtem IV. Horlivými zastánci učení o neposkvrněném početí Panny Marie byli mniši františkánského řádu. Silným obhájcem byl Duns Scottus, který mu dal i teoretické zdůvodnění. Podle jeho názoru duše Panny Marie byla přímo stvořena Pánem Bohem a nepochází od rodičů přirozenou cestou. Avšak tento názor nesdíleli kromě pravoslavných křesťanů i někteří římskokatoličtí teologové, například Bernard Klervosský, Albert Veliký, Tomáš Akvinský. V roce 1433 stalo toto učení předmětem jednání na sněmu v Basileji, jenž je potvrdil a upevnil svátek Neposkvrněného početí Panny Marie. Do té doby existovalo toto učení pouze jen jako domněnka. Ale až papež Pius IX. je roku 1854 bullou vyhlásil za Bohem zjevenou pravdu a povznesl je na stupeň dogmatu závazného pro každého římského katolíka. Avšak některým církvím se vyhlášení dogmatu "O neposkvrněném početí Panny Marie" jeví spíše jako výsledek nerovnoměrné míry uctívání Panny Marie v dějinách římskokatolické církve a rozkolísání názorů na její úlohu v díle spásy člověka než korektního zkoumání teologických pravd. Panna Marie byla v římskokatolické církvi dlouho opomíjena. Skutečnost, že Panna Marie byla obyčejným člověkem se zátěží dědičného hříchu, podtrhuje její výjimečnou lidskou hodnotu spočívající v tom, že ač tedy byla obyčejným člověkem vyvarovala se osobního hříchu svou svobodnou vůlí, kterou obrátila k Bohu. Proto si ji Bůh z izraelského lidu vyvolil, aby v ní byl neposkvrněně počat Pán Ježíš Kristus. Dosáhla tak milosti a spásy u Boha jako první z lidí, byla Bohem posvěcena, neboť Ho přijala do svého nitra. Stala se první ze svatých a úhlavní přímluvkyní u Krista jako Jeho Matka. Ježíšovo panenské početí Ježíš se narodil z panny. Tedy z ženy, která až do Ježíšova narození nepoznala muže. Ježíšovo narození z panny má pro biblického křesťana klíčový význam. Vždyť na Ježíšově Božství, jeho zplození Duchem svatým, spočívá celá biblická dobrá novina lidské spásy. Kdyby byl Ježíš Kristus zplozen obyčejným mužem, musel by být hříšný a potom by nemohl na sebe převzít hřích lidstva. Jenom Kristova bezhříšnost zaručuje lidskou očistnou spásu tak, jako jen svobodný může vykoupit otroka. O Kristově Božství stále někdo pochybuje. Povšimněme si této příhody Ježíše s farizeji: "Co si myslíte o Mesiášovi? Čí je syn?" Odpověděli mu: "Davidův." Řekl jim: "Jak to tedy, že ho David v Duchu svatém nazývá Pánem, když praví: "Řekl Hospodin mému Pánu: usedni po mé pravici, dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy." Jestliže tedy David nazývá Mesiáše Pánem, jak může být jeho synem?" A nikdo nebyl s to odpovědět mu ani slovo; od toho dne se ho již nikdo neodvážil tázat. Co si o tom, čí je Ježíš syn z otcovy strany mysleli obyčejní lidé? „Když Ježíš přišel do končin Cesareje Filipovy, ptal se svých učedníků: "Za koho lidé pokládají Syna člověka?" Oni řekli: "Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše, nebo za jednoho z proroků." Řekne jim: "A za koho mne pokládáte vy?" Šimon Petr odpověděl: "Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého." Ježíš mu odpověděl: "Blaze Tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích." Ježíšovo neposkvrněné početí, to že se narodil z panny, že neměl lidského otce, popisuje Matouš v Novém zákoně ve druhé kapitole: ... Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého ... To všechno, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: "Hle, panna počne ..." Mnozí pochybovali a dodnes pochybují o Ježíšově narození z panny. Je domněnka, že v dávných dobách, kdy kolovalo mnoho legend o panenském početí, je použil i Matouš do svého evangelia. Panenském početí je například přisuzováno také Alexandru Velikému, který byl narozen z panny tak, že Zeus ve formě hada oplodnil Alexandrovu matku. Zeus se v řecké mytologii často a rád převléká za zvířata nebo i za mořskou pěnu, aby v této podobě oplodňoval ženy. Již Starý zákon předpovídá narození Mesiáše z panny. Plné objasnění této Boží záhady se objevuje ale až v Novém zákonu:„ …Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, panna počne a porodí syna...“ Zázrak Ježíšova narození se udál takto: „Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.“ Matoušovo evangelium začíná takto: "Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova ... " a pak následuje řada pradědů, dědů a otců až po Josefa - manžela Marie. "Listina rodu" má v řečtině stejný význam jako "narození". Jinými slovy rodokmen "Listina rodu" je lidský a druhý rodokmen "Narození" je Božský. Matouš tady jasně potvrzuje, že Ježíš Kristus byl zplozen Bohem Duchem svatým. Podívejme se na Marii. Moc o ní nevíme, ale i to málo, co nám Bible prozradí, stačí. Můžeme bezpečně říci, že rodokmen v Lukášovi je Mariin a že její otec se jmenoval Heli. Dále můžeme říci, že Marie měla sestru, která se také jmenovala Marie, což bývalo obvyklé: „U Ježíšova kříže stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášová ...“ Víme také, že Marie měla sestřenici Alžbětu: „Hle, i tvá sestřenice Alžběta počala ve svém stáří syna...“ (Jana Křtitele). A co nám Bible říká o Mariině povaze? Marie určitě nepocházela ze zámožné rodiny. A protože si ji vybral Bůh, musela to tedy být dívka podle Božího vkusu, tj. pracovitá, čistá a spravedlivá. Marie měla neotřesitelnou víru, neboť s ní neotřásla ani následující událost: „Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria: Buď zdráva milostí zahrnutá, Pán s tebou. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce. Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená. Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha.... Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?" Anděl jí odpověděl: "Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní ..." Marie řekla: "Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova." Marie byla normální člověk, zplozená normálním otce Helim a narozena normální ženě, takže podléhala hříchu jako každý jiný smrtelník. Proto Ježíš přišel na svět v hříšném těle, které zdědil po normální smrtelné, ale nejpožehnanější ženě. Vždyť by potom nemohl nikoho spasit, kdyby byl narozen mimo hříšné lidstvo. Marie byla velice odvážná. Vždyť smilství znamenalo v židovské kultuře nejhorší prohřešek! A ještě když jeho následkem bylo těhotenství! Co si asi Marie myslela? Jak odůvodní své těhotenství Josefovi a lidem? Jenom víra dodá odvahu i před případným ukamenováním. A s tímto vědomím a v takovém kulturním prostředí Marie otěhotněla. A ještě na návštěvě u své sestřenice Alžběty již těhotná Marie velebí Boha: „Duše má velebí Pána a můj Duch jásá v Bohu mém Spasiteli, že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení, že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno.“ Podívejme se nyní na její zasnoubení s Josefem. Zřejmě byl stejně chudý jako Marie. Kdyby byl bohatý, tak by si při útěku do Egypta mohl dovolit spřežení místo oslíka. Josef byl spravedlivý a bohabojný služebník Boží: „Její muž byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě, proto se rozhodl propustit jí potají.“ V tomto verši překvapuje, že je Josef nazván Mariiným mužem, i když předešlý verš říká: "Marie byla zasnoubena Josefovi." V židovské tradici bylo zvykem, že svatba měla dvě fáze. První kiddušin byla zkušební smlouva, během které se manželé nesměli stýkat a byli pod přísným rodičovským dohledem. Pár byl už právoplatně oddaný. Kiddušin trval 12 měsíců, aby bylo zaručeno panenství nevěsty a vyloučeno narození nemanželského dítěte. Kdyby byla smlouva během kiddušinu porušena, následoval rozvod. Druhá fáze svatby byla huppa. To byla oslava konce kiddušinu, my bychom řekli vlastní svatba, která obyčejně trvala sedm dní, po níž se manželé tělesně sblížili. Marie byla zastíněna Nejvyšším v první fázi manželství - v kiddušinu. Proto byla už Josefovou manželkou a Josef jejím právoplatným mužem, přestože se ještě tělesně nepoznali, jak potvrzuje následující verš: „Ale nežili spolu, dokud neporodila syna a dal mu jméno Ježíš.“ Marie porozuměla, co se jí přihodilo, ale co chudák Josef ? Když se dozvěděl, že je Marie těhotná, musel být v šoku! Vždyť ji znal jako čestnou dívku a nevěrnost byla určitě to poslední, co by od Marie očekával. Josef musel být rozrušen, vždyť věděl, že smilstvo je dle Mojžíšových zákonů trestáno ukamenováním. Ale anděl Gabriel mu vše vysvětlil a tak: „Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův a přijal svou manželku k sobě.“ To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: "Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (tzn. S vámi Bůh). Izajáš zde použil slovo "alma", což je mladá žena nebo dívka. Panna je v hebrejštině "betula." Marie byla dívka, pravda, ale technicky vzato, dívka nemusí být pannou. Naše Kralická Bible přeložila "almu" jako pannu a logicky správně. Matouš totiž Izajášovi velmi dobře rozuměl, že měl Izajáš na mysli pannu. Vždyť v řečtině Izaiášovu "almu" přeložili "parthenos", což je bez diskusí panna. Proč se někteří lidé tahají o slovíčka jako "dívka" nebo "panna," když Matouš pod vedením Ducha svatého vše tak jasně vysvětlil a komentoval? Kdyby počala jenom dívka, a ne panna, tak co by to bylo potom za znamení - co by to bylo za zázrak? Vždyť mladé dívky a ženy vůbec, přicházejí do jiného stavu přirozenou cestou denně. Byl potřeba zázrak, muselo se stát něco mimořádného a to mohlo být jenom panenské početí. A jak byla skutečnost panenského početí Ježíše Krista zažita v Josefově a Mariině normálním přirozeném manželství? Josef dostal svoji milovanou Marii a navíc se stal pěstounem Božího syna. Josef musel být výborným otcem cožpak by mu Bůh jinak svěřil sama sebe? Ježíš byl bezhříšný, dokonalý - znal vše bez chyby. O Josefovi toho moc nevíme. Název jeho povolání v řečtině znamená tesař nebo zedník. Patrně stavěl domy, takže byl obojí. Víme však, že s největší pravděpodobností byl už mrtev, když byl Ježíš ukřižován. Snad se dožil jen padesátky. Následující text tuto skutečnost naznačuje: „Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka (Jana), kterého miloval, řekl matce: Ženo, hle, tvůj syn! Potom řekl tomu učedníkovi: Hle, tvá matka! V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě.“ Josef a Marie měli normální manželství. Měli veselku, ale Josef s Marií se zdrželi normálního přirozeného manželského styku, než se narodil Ježíš. Nežili spolu, dokud neporodila, což může znamenat, že spolu žili až po porodu. Mnohé z vás to překvapí, ale Bible jasně učí, že Josef a Marie měli spolu děti, (skoro)sourozence Ježíše Krista: „Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit.“ A Židé také o Ježíšovi říkali: „ Což to není syn tesaře? Což se jeho matka nejmenuje Marie a jeho bratři Jakub, Josef, Simon a Juda? A nejsou všechny jeho sestry u nás?“ Z toho vyplývá, že Josef a Marie měli nejméně čtyři syny a nejméně tři dcery: „ ... A jeho (Ježíšovy) bratři mu řekli: "Jdi odtud do Judska ..." Jen panenské početí a Ježíšovo božství – jen ON: Pán všeho, velmistr vesmíru, Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje - může sejmout naše hříchy. Jeho panenské narození je tak důležité, že apoštol Jan napsal: „Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? To je ten Antikrist, který popírá Otce i Syna… …A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.“

http://nemile.zabrezsko.cz/sdh/obrazky/flor_2.jpg  http://nemile.zabrezsko.cz/sdh/obrazky/flor_5.jpg