Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


První období husitských válek

Po králově smrti v srpnu 1419 se situace v Čechách jevila tak, že se zde jedná o nový nástupnický problém. Po určitou dobu byla vedením českých zemí pověřena královna Žofie. Českým králem se chtěl stát císař Zikmund. Proto dochází k přípravě husitských revolučních bojů – Češi Zikmunda za krále nechtěli. Příprava v Čechách byla velmi komplikovaná, protože země nebyla jednotná, existovala dvě ohniska, dva tábory:

  • lidové hnutí – formovalo se kolem husitského Tábora na základě ideologie tzv. chiliasmu = představy husitů, že nastává skonání věků a že se brzy dočkáme druhého příchodu Kristova na zem – lidé uvěřili ve vznik nového tržního království. Od jara 1420 se scházeli na hoře Tábor a v samotném Táboře a do společných kádí na náměstí vhazovali veškerý svůj majetek a peníze. Jan Žižka, který stál v čele, musel vést boje hl. s jihočeskými šlechtici – bitva u Sudoměře 25.3.1420, u Rabí na jaře 1420 (Žižka zde údajně přišel o druhé oko). Tento proud lidového husitství s sebou nesl extrémní tendenci – sekta pikhartů = adamitů, která volá po úplné volnosti, kterou aplikují na oblasti intimního života. Přesídlili na hrad Příběnice a na jaře 1420 je Žižka musel vyhubit – jinak by jeho vojsko rozložili.
  • pražský svaz – odlišuje se; charakteristickým znakem je universalita, v patriciátu je větší liberalismus. Čeněk z Wartenburku jim propůjčil Pražský hrad a vytvořil si vlastní ideologii – přišel s návrhem, že českým králem se má stát Jagellonec Zikmund Korybutovič. Byla dána čtyřmi pražskými artikulemi, které zní:
    1. svobodné hlásání slova (jména) božího
    2. přijímání podobojí
    3. zákaz světského panování kněží
    4. trestání smrtelných hříchů

Čáslavský sněm

Čáslavský sněm probíhal v r. 1421, tuto koncepci Pražanů schválil a Pražané sami v r. 1422 nechali popravit Jana Želivského a tím zlikvidovali radikální křídlo husitské.

Od počátku husitských válek máme dvojí přístup: velký problém husitského hnutí, předznamenávalo jeho rozpor a jeho konec, který byl ještě na poč. 20. let v nedohlednu, ale zárodek rozpadu zde byl. Za této situace v létě 1420 vznikla první křížová výprava – Zikmund, když nemohl uspět ve snaze stát se českým králem, trávil Vánoce v Brně. Přesunul se do Vratislavi a tam organizoval první výpravu proti „nezbedným Čechům“. V létě vojsko přišlo do Čech, Prahu bránil Žižka a táborská vojska – Zikmund neuspěl. Praha byla obležená 30 000 táborskými vojáky, on se nechal narychlo korunovat českým králem a opustil zemi.

1.11.1420 došlo k novému střetu u Vyšehradu mezi Žižkou a Zikmundovými vojsky. K druhé křížové výpravě došlo v září 1421. Vedou ji říšská knížata. Husité jsou opět vítězi – nápor vojska se rozbil o brány Žatce.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

vyhlazení

(Petr Šafrán, 12. 7. 2010 19:32)

Žižka pikharty musel vyhubit. Inu,když musel,tak musel, byl snad posedlý? úplně bez svobodného rozhodování? že musel. jak přirozené- vyhubit.