Co je biosféra?
Biosféra, ekosféra, superekosystém je živá část krajinné sféry, tj. část zemské kůry, hydrosféry a atmosféry, ve které se vyskytují živé organismy. Horní hranici biosféry tvoří troposféra (asi 11 km nad povrchem Země), dolní hranici nejhlubší oblasti oceánu (asi 11 km). Zahrnuje jak oblast rozšíření organismů, tak i hmotu samu včetně interakce živé a neživé hmoty. Vznikla před 3,5 – 4 miliardami let.
Základním procesem je přetváření sluneční energie do živé hmoty. Z chemických prvků mají nejvýznamnější úlohu kyslík, uhlík a vodík, které tvoří 96,5 % živé hmoty. Množství živé hmoty na Zemi (biomasy) se odhaduje na 1,15 · 1012 tun. Kdyby se tato hmota rozložila rovnoměrně po ploše celé Země, dosahovala by hloubky necelých 5 mm. V biosféře převládají rostlinné autotrofní fotosyntetické organismy. Na živočišnou složku biosféry připadá jen necelých 10 %, přičemž většina živočichů žije ve světovém oceánu. Živá hmota Země plní důležité biogeochemické funkce: podílí se na výměně plynů a jejich přeměně, živé organismy v sobě hromadí chemické prvky z vnějšího prostředí, mají podíl na chemické přeměně látek, které obsahují atomy se střídavou mocností (koloběh látek na Zemi). Současná struktura biosféry je produktem dlouhého vývoje mnohých různě složitých systémů, které postupně směřují k dosažení stavu dynamické přírodní rovnováhy. Od doby, co se na Zemi objevil člověk, využívá lidstvo zdroje biosféry sběrem a pěstováním rostlin, lovem a chovem živočichů.
Živé organismy ovlivňují i další složky krajiny. Podílejí se na zvětrávání hornin a na tvorbě půd. Rostlinstvo tlumí vítr a ovlivňuje odtok vody z krajiny. Rostliny, živočichové a další organismy (viry, bakterie a houby) žijící v krajině společně na určitém místě vytvářejí společenstva (biocenózy). Označují se podle stanoviště, např. společenstvo lesa, bažiny, potoka. Druhově bohatá společenstva jsou více odolná proti nepříznivým vlivům (nemoci). Společenstva rostlin a živočichů jsou v trvalém spojením se svým neživým (abiotickým) prostředím a tvoří s ním ekosystémy (geobiocenózy), např. savana, step, tundra, oceán. Vlivem člověka vznikají také umělá společenstva a ekosystémy, např. pole, louky, města, vesnice, zahrady. V každém ekosystému dochází k neustálému oběhu anorganických a organických látek a k převodům a přeměnám energie.
Studiem rostlinstva a živočišstva se z geografického hlediska zabývá biogeografie. Vztahy mezi organismy a jejich prostředím a vztahy mezi organismy navzájem se zabývá ekologie.
Podmínky pro život jsou na různých místech Země odlišné. Rozhodující příčinou rozmanitých životních podmínek na zemském povrchu je podnebí. Směrem od rovníku k pólům rozlišujeme v podnebných či krajinných pásech přírodní krajiny a ve směru od hladiny oceánů vzhůru výškové stupně. Rovnoběžkový průběh podnebných pásů i přírodních krajin je narušen nerovnoměrným rozložením oceánů a pevnin.